Život v ideologických bublinách

Lukáš Hanušje hlavním mozkem a ředitelem Anthropictures.cz a je také vedoucí místního komunitního koordinačního programu. Také se podílí na flexibilním sdružení sociálních vědců, kteří poskytují nezávislé terénní výzkumy zaměřené na vizuální a urbánní antropologii.

Jejich vize je podporovat alternativní modely a rozšiřovat tak vědecký úhel pohledu, podněcovat spolupráci mezi sociálními vědci, zvyšovat povědomí o kulturní antropologii a přispívat k vytvoření modelu budoucnosti, v němž se kulturní antropologové podílejí na procesech ovlivňujících společnost.

– Co pro vás, když se zamyslíte, znamená „duch doby”? Domníváte se, že tento termín vystihuje užitečný koncepční rámec či teorii?

– Obvykle tento termín ve společenských vědách nepoužíváme. Pojmy, jako je národní mentalita a filozofie dějin, se v současné antropologii neberou v úvahu. Podobná situace je s teoriemi kultury. Kultura jenebiologická adaptace člověka napřírodní podmínky, zároveň je také základním souborem zvyků a obyčejů. Každé desetiletí v lidské historii je v každém ohledu jiné. „Duch doby” je, spíše než stabilní sociální teorie, takové poněkud romantizující pojetí.

– Jak podle vašeho názoru můžeme popsat moderní lidi a společnost? Jaké antropologické přístupy profesionálové v oborupoužívají pro analýzu naší epochy?

– Pokud se zaměříme na současnémultietnické evropské společnosti, můžeme pozorovat skutečnost, že tradiční pojetí v různýchmístech jsou různá. Vzdálenosti mezi lidmi nejsou založené na fyzické vzdálenosti, ale spíše na komunikačních nebo ideologických propastech. Moderní technologie,internet a mobilní telefony díkymožnosti každodenního kontaktu zmenšily rozestupy v prostoru. Být člověkem znamená jednat za sebe a svou identitu ve veřejném prostoru. To je důvod, proč mladí,náctiletí lidé nechápou, zda internet je, či není veřejným prostorem.

– Jaké jsou hlavní charakteristiky současného člověka?

– Antropology zajímají analýzy sociálních sítí. Není velký rozdíl mezi internetovýmisociálními sítěmi, jako je Facebook, Twitter nebo mnoha různými komunitami, aleexistují diskuse o tom, jaké sítě jsou vhodnější na Středním východě a v Asii. Sociální sítě pracují s mentálními distancemi mezi námi. Například, jak náročný proces je kontaktovat někoho neznámého v mém sousedství.

– Odborníci říkají, že žijeme vpostmoderním epoše. Coto znamená a jak se liší „postmoderní” a „moderní”doba? Existuje také pojempostmoderní krize”. Co znamená?

– Opravdu si nemyslím, že postmoderní situace je typická pro všechny komunity vČeské republice, nebo dokonce po celém světě. Nicméně, můžeme mluvit o multikulturní společnosti a o zmatení hodnot a zvyků V podstatě můžeme obrazně hovořit o světě, kde všichni lidé žijí v ideologických bublinách. To je prostě metafora, která znamená, že můžete pozorovat různé hodnoty (náboženství, kultura, komunity atd.) v tomtéž prostoru a v tomtéž čase. To není jen jeden obecný rámec myšlení a života. Temná strana této situace je to, že náš rámec chápání není schopen porozumět ostatním lidem. Postmoderní krize spočívá v tom, že všichni budujeme kulturní, etnické a politické ostrovy.

– Mnoho vyspělých zemí se zasvětilo konceptu multikulturalismu. Na něj se ale snáší spousta kritiky. Co si o tomto přístupu myslíte vy?

– Musím souhlasit s Tomášem Hirtem a Markem Jakoubkem, antropologyze Západočeské univerzity. Říká se, že multikulturalismus prodělalstejný ideologický růst, jakým prošel koncept národa v 18.století.. Romantická představa jednoty kultury a krve, nebo reprodukce zvyků a hodnot v průběhu reprodukčního procesu má stejný základ jako moderní teorie rasismu v 18. století. Může to znít paradoxně, ale pokud společnosti nechápou, že jednota rasy a kulturyje nesmysl  –  že jsme všichni lidé, kteří dokážou být členy jakékoliv kultury a společnosti  – pak nelze hovořit o skutečné rovnosti. Lidé se učí od společnosti a společnost je především zázemím pro lidi, které si sami vytvořili

–  Je tu směrem k etnocentrismu ještě nějaký jiný trend, který se čas od času stává příliš populárním i ve vysoce kultivovaných společnostech?

– Etnocentrismus se objeví v každé době. Je to stejný koncept jako exkluze. Tento pohled je založen na předpokladu, že pouze jedna vize čisoubor zvyků jev pořádku a všechny odlišné způsoby života jsou špatně. Pokud dokážeme přemýšlet jako antropologové nebo prostě jako lidé s otevřenou myslí, bereme v úvahu kulturní relativismus. Jednou z typických odnoží etnocentrismu je „politika uznání”, která se u kulturních menšin používá jako nástroj k dosažení politických cílů.

– Jak je v dnešní době propojený člověk a stát? Jakou rolihraje politika v našem životě a mohla by kultura pomoci dostat se z tohoto rozporu?

– Nejsem politik, ale domnívám se, že spojení lidí a státu je způsob, jakým komunita funguje odzdola nahoru. Pokud dokážeme své potřeby sdělit obci, pak se totéž můžeme naučiti s úředníky státní správy. Alestátní správa, jak vysvětlil Michel Foucault, spočívá především v omezování, pravidlech a trestech.

– Jaká je vaše vize společnosti, v níž se šíří nové technologie a vysokorychlostní přenos informací?

– Budoucnost lidské společnosti můžeme spatřovat v chápání jinakosti. Pokud překonáme všechny odlišnostido té míry, že nebude záležet, zda jste černý nebo bílý, tak můžeme hovořit o udržitelné vizi vzájemnosti. Lidská společnost musí také zvládnout problém chudoby na základě přerozdělování bohatství ve světě. Dokud bude většina majetku patřit menšině, nemůžeme hovořit o sociální či rasové rovnosti.

Support us!

All your donations will be used to pay the magazine’s journalists and to support the ongoing costs of maintaining the site.

 

paypal smart payment button for simple membership

Share this post

Interested in co-operating with us?

We are open to co-operation from writers and businesses alike. You can reach us on our email at cooperations@youth-time.eu/magazine@youth-time.eu and we will get back to you as quick as we can.

Where to next?

I Sardinky Mají Hlasovací Právo

Proč musíme počítat s opicemi a virem chřipky, kdy je vliv lidstva na přírodu nepříznivý a kdy je naopak vyžadován, kdo jsou «nelidé» - to vše prozradil posluchačům francouzský antropolog…

Co se stalo s literaturou?

Ústředním záměrem literatury dneška je šokovat. Ohromit. Zabavit na pár hodin. Nic víc. Nic trvalého, nic nadčasového, a zejména nic, co by stálo za řeč. Vyprázdněná šeď, kdekým chrlená s…

Jak (ne)chápat feminismus

O feminismu se v poslední době hovoří hodně. Stále více lidí se také dovídá o nerovnosti mezi pohlavími. Mnoho slavných lidí, příkladně Emma Watsonová (vzor mnoha dívek a slavná herečka),…

Začíná konečně skleněný strop praskat?

Robin Wrightová, herečka a v současnosti nejpopulárnější představitelka v seriálu Dům z karet (House of Cards), se nedávno veřejně rozhovořila o překážkách, které její herecké kariéře stály v cestě. Coby…