Jak se neztratit v multikulturním týmu

296

Současný svět je komprimovaný multivesmír, který se rychle mění pod tlakem vyvíjejících se technologií a rostoucí globalizace. Rychlost vývoje předčí připravenost jednotlivců, kteří se často v moderní realitě ztrácí. Proč k tomu dochází? Jak najít správnou cestu? 

Směr kolize

Celé národy, civilizace a kultury se vydávají po cestách, které je každým dnem k sobě přibližují, a jen malý kousek je dělí od kolize. Obyčejní lidé takové štěstí obvykle nemají. Musí být mobilní a konkurenceschopní a bez předem získaných potřebných dovedností a znalostí se řítí vpřed vstříc ničivému šoku. Řada lidí dává vinu vzdělání, někteří ekonomické situaci. Já doporučuji jako alternativu jistou úroveň sebevzdělání, které není tak těžké dosáhnout, jak by se mohlo zdát.

Ale ještě před tím bychom se měli sami sebe zeptat, jak jsme se v této situaci ocitli. Po většinu historie lidstva žily naše společnosti v pohodlí uzavřeného prostoru, vytvářely si definice o sobě a ostatních, to „svoje” označovali za lepší než to „jejich”. Naše společnosti a kultury se střetávaly jen zřídka a nepravidelně.

Rozvoj trhů a technologií přinesl změny, které předstihly ty v naší mysli a v našem srdci. A tak jsme se ocitli v situaci „přizpůsob se, nebo tě čeká šok“.

Cesta šoku

Jedním z klíčových výrazů pro popis dnešní doby se stalo slovo mobilita. Co se stane, když lidé opustí své komfortní zóny?

Většina těch, kteří opustí svůj domov a přestěhují se do nového místa, zažívá stejné reakce. Vše začíná okouzlením a nadšením spojeným s prožíváním něčeho nového. Po nějaké době se začnou projevovat rozdíly, pak přijdou první problémy a začne působit stres. Frustrace může mít za následek stesk po domově nebo dokonce deprese. Sestupná fáze v počátečním období je důsledkem vyrovnávání se se změnami bez předchozí přípravy, má za následek osobní dezorientaci, kulturní šok. Po určité době se někteří lidé dokážou vyrovnat s nastalou situací sami, pomalu si vyvíjejí strategii adaptace, budují si nové vztahy a uzavírají nová přátelství. To nakonec vede k akceptování nové situace jako podobné té doma. Ti, kteří se rozhodnou vrátit domů, často čelí dalšímu nebezpečí: vlně hněvu a pocitu osamělosti přicházející spolu s nedostatkem porozumění ze strany rodiny a  přátel, kteří ke všem změnám a výzvám, které navrátilec prožil, nemají žádný vztah.

K tomu, abyste zažili kulturní šok, ale nemusíte cestovat. To, co přichází k vám (lidé, technologie, umění atd.), může vyvolat stejné emoce. Když něco nového „napadne” váš prostor, také vás to může vykolejit.

Jak se vyhnout nebezpečí

Podle mého názoru začíná největší problém dnešní doby, kterým je mechanismus vzniku konfliktu, nedostatkem porozumění „tomu druhému”: člověku, národu, kultuře. Vzhledem ke globálně uznávanému významu mobility je velmi překvapivé, jak moc tvůrci školních osnov přehlížejí nutnost učit se o rozdílech mezi národy. Důvod, proč je to tak důležité, je zcela zřejmý. Přesto je třeba jasně říct – porozumění vytváří základ pro mírumilovné soužití a spolupráci a pro individuální pocit pohody. Na vysvětlení, co to znamená, je možné ze dívat přinejmenším ze dvou pohledů. Za prvé je to přínos pro období globální společnosti a za druhé je to nutnost pro každého, kdo chce žít úspěšný a úplný život v naší globální vesnici. Vyhýbání se kolizím a konfliktům a schopnost zajistit trvale udržitelnou budoucnost patří mezi nejdůležitější základní prvky našeho každodenního života.

Richard D. Lewis v předmluvě ke třetímu vydání své knihy When Cultures Collide: Leading Across Cultures (Když se střetnou kultury: Cesta napříč kulturami) vysvětluje, že „praktická znalost základních rysů jiných kultur (a také naší vlastní) minimalizuje nepříjemná překvapení (kulturní šok), poskytuje porozumění v předstihu a umožňuje nám úspěšně interagovat s národnostmi, s kterými jsme měli v minulosti problémy.“ (Lewis, 2006). Kde začíná získávání těchto znalostí? Někteří si jednoduše otevřou Lewisovu knihu nebo jinou publikaci shrnující tuto problematiku, a to je dobrý začátek. Jiní se rozhodnou naučit se jazyk a získat znalosti z psycholingvistického hlediska. Já doporučuji obě cesty, ale ta druhá je zajímavější, neboť se jedná o poměrně nový studijní obor zkoumající podstatu toho, co nás spojuje.

Na konferenci TED byla celá řada výzkumů na toto téma předmětem přednášky ekonoma Keitha Chena, který na základě vlastní studie prokázal, že jazyk ovlivňuje i naše ekonomická rozhodnutí. Jak? Existují rozdíly mezi jazyky, které rozlišují minulost, přítomnost a budoucnost (jako například angličtina), a těmi, které používají stejné výrazy pro popis událostí odehrávajících se v jiných místech časové osy (například čínština). „Když hovoříme o budoucnosti jako o odlišné době od přítomnosti, zdá se být vzdálenější – a my máme menší motivaci šetřit peníze teď kvůli finančnímu zaopatření v letech vzdálených“ (Jessica Gross, blog TED, 2013). Jiné studie dokazují, že některé naše schopnosti určuje lingvistika, například barvy. Čím více jich je náš jazyk schopný popsat, tím více jich jsme schopni rozpoznat a rozlišovat.

Jazyk každého člověka může ovlivnit, jak tato osoba uvažuje (viz Science Daily nebo Association for Psychological Science). Někdy si zpočátku nerozumíme právě z těchto důvodů – kvůli odlišnostem pramenícím z našich jazyků a z jejich vlivu na náš pohled na svět. Tento fakt vám pomůže vyvarovat se kulturního šoku. Ale existuje více způsobů:

−   vzdělávejte se předem, naučte se co nejvíce o kultuře a zvycích, se kterými přijdete do styku

−   seznamte se s lidmi, kteří budou vašimi průvodci (například se v novém místě zapište do jazykového kurzu nebo do posilovny)

−   pište si deník

−   mějte otevřenou mysl, zachovejte chladnou hlavu a zůstaňte pozitivní

Nová cesta

Cesty na celém světě urychlující globální rozvoj jsou předurčené k tomu, abychom je poznávali. Téměř všude ale narazíte na křižovatku. Můžete si zvolit, zda budete pasivně přešlapovat na místě, odmítavě uskočíte stranou, nebo se aktivně zapojíte do velkého dobrodružství propojování. Bez ohledu na to, co si zvolíte, je vyrovnání se s kulturním šokem, s ostatními, stejné jako jakákoliv jiná změna nebo zkušenost ve vašem životě: může to být příležitost, ale také to může být hrozba, záleží jen na vás.

Photo: Shutterstock

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...