Jak Češi pětkrát hledali vlastní moře

234

Podzemní železniční trať na Jadran, pronajaté pozemky v Hamburku nebo projekt navrhující zaplavení části Západních Čech. Všechny tyto plány měly zmírnit fakt, že je Česká republika vnitrozemský stát, který nemá vlastní moře. V ČR nebo dřívějším Československu se objevila řada návrhů, jak získat lepší přístup ke světovým oceánům nebo si alespoň pořídit malé, ryze české moře. Některé z plánů byly ambiciózní, jiné zvláštní, nicméně žádný z nich dosud neuspěl.

350 km tunelů na Jadran

V 70. letech minulého století zvažovalo Československo výstavbu přímého železničního spojení s Jadranem. Trať měla začínat v jižních Čechách a dosáhnout celkové délky 410 km, z čehož by 350 km vedlo podzemními tunely. Detailní dokumentaci připravil český inženýr, profesor Karel Žlábek. Jeho projekt s názvem „Adriaport“ navrhoval, aby trať končila na umělém ostrově, vytvořeném z hlíny vydolované při stavbě tunelu. Ostrov by byl součástí Československa. Navzdory dobře připravené dokumentaci se projekt nikdy nerealizoval, protože vyžadoval příliš velké množství peněz.

 

Moře místo měsíční krajiny

Krajina v západních Čechách mezi městy Kadaň, Teplice a Chomutov zůstává vážně poškozená povrchovým dolováním. Skupina nadšenců přišla s nápadem, jak taková poškození odstranit a zároveň založit české moře. Projekt s názvem „Moře klidu“ navrhuje, že by se tato část země zaplavila, čímž by vzniklo moře s délkou pobřeží 120 km. Slanou vodu by dodala čerpadla potrubím z Baltského moře. Projekt má vlastní webové stránky (moreklidu.cz) a získává podporu v podobě podpisů. Kdyby se ovšem prosadil, přinesl by řadu problémů. 300000 lidí by se například muselo přestěhovat, protože by se jejich domy octly pod hladinou, bez ohledu na dopad na klima, životní prostředí stejně jako technické a mezinárodní překážky.

Versailleská „nájemní“ smlouva

Přístup k moři překvapivě garantuje České republice Versailleská smlouva. Smlouva byla uzavřena v roce 1919, aby upravila podmínky míru po první světové válce. Pod vlivem amerického prezidenta Woodrowa Wilsona smlouva zastávala princip spravedlnosti a rovnosti mezi národy. Proto mělo i vnitrozemské Československo získat přístup ke světovým oceánům, aby mělo rovnější postavení s ostatními národy. Smlouva ochraňovala řeku Labe jako mezinárodní tok. Její články 363 a 364 dále opravňovaly Československo ke dlouhodobému nájmu doků a pozemků v Hamburku, důležitém přístavu u Severního moře, do něhož se Labe vlévá. Nájem byl uzavřen na 99 let. Smlouva je stále v platnosti, proto nájem potrvá do roku 2018. Momentálně Česká republika opravdu užívá dané nemovitosti v Hamburku, i když spíše méně intenzivně. Jiná mezinárodní smlouva udělila České republice právo prozkoumat část hlubokomořského dna ve vzdálenosti přes 1 000 mil od Mexické hranice, případně z tohoto dna těžit.

Tři řeky

Další aktuálnější projekt plánuje spojení trojice řek: Dunaje, Odry a Labe. Labe teče do Severního moře, Odra do Baltského moře a Dunaj do Černého moře. Spojením a zesplavněním řek by došlo k propojení tří velikých moří, což by výrazně zlevnilo dopravu zboží. Pokusy o propojení řek kanály lze vystopovat až do 14. století k českému králi Karlu IV. Nejnovější studie pak pochází z roku 2007 a projekt stále podněcuje živé diskuse. Mezi jeho zastánce patří např. český prezident Miloš Zeman. Navíc média spekulují, že o projekt jeví zájem čínské společnosti, zvláště společnost, která projektovala obří čínskou přehradu Tři soutěsky. Na druhou stranu projekt kritizuje například české Ministerstvo životního prostředí.

„Vzduch je naše moře“

Nemožnost přístupu k otevřenému moři donutila české vynálezce, aby se zaměřili na jinou doménu – vzduch. Na počátku letectví lidé vzduch pokládali za podobné prostředí, jakým je voda či moře, proto se používala slova jako „vzduchoplavba“ nebo „vzducholoď“. Česká veřejnost byla od počátku létáním nadšená. První dálkový let v tehdejším Rakousko-Uhersku uskutečnil v roce 1911 z Pardubic do Prahy-Chuchle Jan Kašpar. Na zemi mu podél cesty mávaly tisíce lidí. V meziválečném Československu pak působil František Novák, letecký mistr, který v roce 1939 emigroval. Německá Luftwaffe údajně vypsala odměnu za jeho sestřelení.

Podobně se Československo a později Česko namísto chybějícího moře zaměřilo na vesmír a vesmírný výzkum, v němž získalo světově uznávané místo. Čech Vladimír Remek byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem na světě, který vyletěl do vesmíru. Česká kosmická kancelář dodnes provádí významná zkoumání, zkoumá mimo jiné také vesmírné právo. ČR je členem Evropské kosmické agentury a na jejím území je administrativní centrum projektu Galileo, který má spustit první navigační satelitní systém evropských států. I když Češi stále nemají moře, mohou tak alespoň zamířit per aspera ad astra, přes překážky ke hvězdám.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...